Milý synu, miluj maminku…

Za pouhých čtyřicet let jeho života se svět dramaticky změnil. Letos v únoru se stal ambasador Servisu vztahů Libor Bouček poprvé otcem, a v dlouhém, velmi osobním dopise se pokouší svému synovi vysvětlit, jaký ten svět podle něj je a jak v něm dobře žít. Odpovídá tím zároveň na otázku, kterou magazín Reportér pravidelně nabízí originálně uvažujícím osobnostem: „Co je podle vás největším problémem naší doby a současné společnosti?“

Vybrali jsme pro Vás jednu kapitolu z tohoto dopisu. Protože je výjimečná svou myšlenkou, svým tématem. Vyskakuje z boxu, inspiruje podívat se na náš život úplně jinak. Všichni různě mudrujeme o životě, co se daří, co je složité, jak je to těžké. A přitom základ našeho štěstí, našich dobrých vztahů, stojí na věcech, které jsou trvalé a nemění se. Jako je právě vztah k mamince. Tak se na pár minut začněte. A pak třeba na pár minut zamyslete.

… MILUJ MAMINKU

Vítej, synu … Libor Bouček

„Milý synu, už pár týdnů máme s maminkou tu úchvatnou možnost trávit většinu času ve tvé přítomnosti. Najednou dostala veličina času zcela jiný rozměr, a byť jsem vždy pochyboval o slovech ostatních tatínků, že příchod takového daru všechno změní, teď souhlasím.“

„Až tvé oči budou schopny vnímat na větší dálku, všimneš si v jednom našem pokoji prostoru, který je plný hřbetů s písmeny. Knihy. Výsledky práce lidí ve valné většině případů rozumnějších, než jsem já. Mnozí do nich vložili svůj odkaz, myšlenku a poznání – je to kus bohatství, o které se rozhodli podělit.

Je mi jasné, že knihy budou o tvoji pozornost soupeřit s blikajícími obrazovkami, s nabídkou rychlých sdělení a pohodlné konzumace, ale právě knihy utvářely současné autority a jejich obsah není nahraditelný, takže čti. Pod peřinou. S baterkou. Na terase, pod slunečníkem. Objevuj a představuj si různé světy, protože takové poznání ti nikdo nevezme, ty představy budou bytostně tvoje – nezůstaneš odkázaný jen na tu blikající obrazovku.

Pak taky sni. Vytvoř si snovou cestu, kam míříš. Není podstatné, jak velký ten cíl bude a jestli se ti k němu podaří dostat. Čím smělejší sen a čím poctivější putování k němu, tím překvapivější bude cesta a její křižovatky. Věř, že tě s maminkou v každém snu budeme podporovat…

Pochybuj – já vím, ono se to snadno řekne, zvlášť v době, kdy sebevědomí a přímočarost přinášejí výsledky. Ale pochybování je cestou k většímu poznání. Teprve když si člověk věci ověří, je jeho stanovisko pevné. Pochybuj vnitřně, soukromě a jen pro vlastní kontrolu. A i když se bude zdát, že ti, kteří nepochybují, tě na prvních metrech předběhnou, rozhodující bude cílová páska.

Naslouchej. Setkáš se v životě s lidmi, kteří tě nenechají vydechnout, zahltí tě slovy, budou přesvědčiví. Možná díky genům budeš mít k něčemu podobnému sklony i ty, ale naslouchej. Než spouštět nekonečný proud slov, vždy je lepší vyslechnout okolí. Naslouchání je znakem respektu, který bývá základním principem svobody. A ta je skoro tak cenná jako láska…

Měj pevnou vůli – mnohokrát v životě se stane, že se události nevyvinou dle představ. Plán padne, výsledek se nedostaví, ale nevzdávej se, zkus to znovu. A nejprve přemýšlej, co můžeš jinak udělat ty, než se obrátíš na okolí.

Jo, a miluj maminku, neexistuje silnější pouto. Mnohokrát nastane situace, kdy s ní nebudeš souhlasit, mnohokrát ti bude připadat malicherná, mnohokrát ji třeba nebudeš moci vystát. Ale je tvojí neoddělitelnou součástí a jako odměnu za to, co pro tebe udělala, jí věnuj lásku a respekt. Vyplatí se ti to.“

Libor Bouček, ambasador Servisu vztahů

Libor Bouček, ambasador Servisu vztahů, v dopisu svému novorozenému synovi

Co dalšího napsal Libor svému synovi, si můžete přečíst na webu Magazínu Reportér. Stojí to za to. Děkujeme!

Komentáře