Mediace

Pomoc při nedorozuměních v rodinách, rozpadech partnerských vztahů s cílem zachování zdravého rodičovství.

V České republice se každoročně rozvádí přes 30 000 manželství. Za strohými čísli se často skrývají dramatické osudy lidí, manželství a především dětí. Rozvod to obvykle není jednorázová záležitost, ale probíhá v několika fázích a může trvat i několik let. Každá fáze vyžaduje určitou činnost. S těmito činnostmi jsou spojené úkoly a  na ochotě partnerů investovat energii , čas a vůli hledat konstruktivní řešení otevřených problémů, závisí doba a způsob vyrovnávání se s rozchodem. Složité, obtížné a dlouholeté rozvodové spory z našich soudních síní asi nikdy zcela nevymizí, přesto však dosavadní zkušenost rodinných mediátorů podporuje jejich přesvědčení, že převážnou většinu rozvodů lze účinně řešit prostřednictvím mediace. 

Ta umožňuje oběma partnerům jednat společně, vyjadřovat své názory a dojít k vzájemně přijatelné dohodě , zahrnující oblast výchovy dětí, výživného, bydlení, finančního a majetkového vypořádání  a řešení dalších sporů, které s rozpadem manželství či partnerství přicházejí. Umožňuje také všem zúčastněným projít tímto obdobím zdravěji a co nejšetrněji. Rozvodová mediace není terapií snažící se o posílení a uzdravení partnerského vztahu. Není ani smírčím řízením, kde se partneři zavážou dodržovat pravidla stanovená arbitrem. Mediace rozvádějícím se partnerům poskytuje bezpečný prostor pro spolupráci, tak aby byli schopni dohodnout se na vzájemně vyhovujících cílech. Úkolem mediátora  je dovést sporné strany k cíli, kterým je společná a oboustranně přijatelná dohoda, ve které jsou ošetřeny budoucí záležitosti tak, aby fungovaly, byly jasně formulované a reálné. Mediační dohoda tak umožňuje rodičům držet ochranou ruku nad svými dětmi, i když už nejsou manželé, mít vliv na výchovu svých dětí a naplnit tak jejich nezadatelnou potřebu a právo být s oběma rodiči i po rozpadu jejich partnerství. U nás mnoho lidí stále využívá soud jako jedinou instanci v situacích , kdy své konflikty nedokáží efektivně řešit sami. Patříme k takzvaným sudičským státům to znamená , že se rádi soudíme, bez ohledu na to,  co za tento způsob řešení sporů musíme „ zaplatit“.  

V našem právním systému je mediace jako alternativa k soudnímu projednávání málo využívána, i když je takováto forma přímo upravena Zákonem o mediaci 202/2012 Sb. Znamená to, že soudcové mohou hádajícím se stranám přímo nařídit setkání s mediátorem, nebo ti soudcové, kteří porozuměli filosofii mediace, raději doporučit nebo nasměřovat strany k mediátorovi. Již nyní někteří soudcové tedy dávají přednost dohodě účastníků před dalším soudním pojednáváním.

Už novela Zákona o rodině ze srpna 1998 vytvořila zázemí umožňující nesporný způsob rozvodu na základě dohody.  Dnes tuto možnost upravuje Občanský zákoník. Tato dohoda musí obsahovat způsob vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení, vyživovací povinnost a pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Soud se v těchto případech nezabývá příčinami rozvratu manželství, pouze konstatuje, že požadované dohody byly předloženy a manželství rozvede.  Přestože legislativa v oblasti rodinného práva otevírá velké možnosti pro využití mediace, je ještě stále málo informací o její existenci a možnostech v odborné i laické veřejnosti.

      Pro uskutečnění  rodinné mediace je nezbytný jen jeden předpoklad, a to, aby partneři byli ochotni se sejít ke společnému jednání za asistence mediátora. Ti, kteří prahnou spíše po pomstě než po dohodě, těžko na takové jednání přijdou a budou raději volit, většinou za pomoci advokátů, sporný způsob rozvodu.  Ale existuje mnoho rodičů, kteří navzdory pocitům křivdy a hněvu sdílejí společný zájem – a tím je chránit své děti. To se může stát dostatečným východiskem pro úspěšnou mediaci.